1046 Ráno na cestě
Slunce se už vyhouplo nad koruny stromů a jeho paprsky pomalu vysušují cestu po noční rose. Les se prosvětluje, stíny řídnou a vzduch se začíná oteplovat. Josefína si v té chvíli uvědomí, jak je vyčerpaná. V ústech má sucho a žaludek se jí nepříjemně svírá hladem. Potřebovala by něco sníst anebo se alespoň napít.
Má-li Josefína v brašně jídlo nebo pití, spotřebuj je. Pokud ne, uber jí 1 život.
Josefína jde dále po pěšině a v dálce jako by slyšela hučení vody. Nedokázala si však vybavit, zda Sovím lesem protéká nějaká řeka, natož odkud kam by mohla téct.
Má-li Josefína v brašně jídlo nebo pití, spotřebuj je. Pokud ne, uber jí 1 život.
Josefína jde dále po pěšině a v dálce jako by slyšela hučení vody. Nedokázala si však vybavit, zda Sovím lesem protéká nějaká řeka, natož odkud kam by mohla téct.
Josefína se beze slov rozloučila s divoženkou, srdnatě pohladila kočku a vydala se zpět na cestu, pevně rozhodnuta vymotat se ze Sovího lesa a podniknout něco na Ctiborovu záchranu.
Cesta je však spíše jen pěšinou a zjevně se téměř nepoužívá; místy ji přehrazují padlé stromy. Josefína si nepamatuje, že by kdy tuto část Sovího lesa navštívila.
Bylo by třeba najít místo, kde by se mohla lépe zorientovat. Podle slunce se zdá, že jde na východ, lišejníky na stromech však napovídají spíše severovýchod. To by byl dobrý směr; dříve či později by jí měl přivést k zemské stezce.
Cesta je však spíše jen pěšinou a zjevně se téměř nepoužívá; místy ji přehrazují padlé stromy. Josefína si nepamatuje, že by kdy tuto část Sovího lesa navštívila.
Bylo by třeba najít místo, kde by se mohla lépe zorientovat. Podle slunce se zdá, že jde na východ, lišejníky na stromech však napovídají spíše severovýchod. To by byl dobrý směr; dříve či později by jí měl přivést k zemské stezce.
