1040 Šaty dělají bojovníka
Je jasné, že dříve nebo později dorazí útočníci i do Josefininy komnaty. Je třeba jednat rychle. Obléknout si tuniku jí zabralo pouhou chvilku. Na složité plány však není čas.

Vzpomněla si, že Dubovec má z tohoto křídla vybudovanou tajnou chodbu, která ústí do lesa kousek za tvrzí. Jediná šance, pokud nechce být zajata nebo pravděpodobně i něco horšího, je dostat se do této chodby. Teprve pak, až bude v bezpečí, může plánovat, co podnikne dál.
Kdesi nedaleko, už ne zvenčí, ale přímo z hradních chodeb, jsou slyšet drsné hlasy a řinčení zbraní. Útočníci se už neskrývají, jako by měli vše pevně v rukou. Jsou si jisti úspěchem a jejich hlasy znějí tak, jak znějí hlasy mužů, kteří už necítí potřebu být opatrní.

Zvuky se odrážejí od kamenných stěn a blíží se stále víc. Josefíně je rázem jasné, že času zbývá pramálo. Teď už budou rozhodovat minuty, ne-li vteřiny.