1150 Vlčí nářky
Souboj s vlkem dopadl překvapivě dobře. Josefína si ověřila, že návyky získané při dávných lekcích šermu ještě docela nezapomněla.
V uších jí dosud zní vrčení šelmy a prsty svírající jílec se jí jen pomalu přestávají třást, přesto se v ní vedle úlevy probouzí i záblesk jistoty. Těch pár bolavých míst je malou cenou za takové zjištění.
Přidej Josefíně k celkové síle +1.
V uších jí dosud zní vrčení šelmy a prsty svírající jílec se jí jen pomalu přestávají třást, přesto se v ní vedle úlevy probouzí i záblesk jistoty. Těch pár bolavých míst je malou cenou za takové zjištění.
Přidej Josefíně k celkové síle +1.
Krátký, úsporný sek, do něhož vložila celou svou sílu, vlka minul, ale přinutil jej odskočit. Stále si nebyl jist, zda je tohle opravdu snadná kořist. Meč se mu pranic nelíbil a vyváděl jej z míry. Odhodlal se k dalšímu útoku, který Josefína odrazila ranou na vlkův čenich. Ostří se sice po jeho husté srsti a zježené šíji svezlo, ale bolestivě jej zasáhlo do méně chráněného krku. Vlk zavyl bolestí a definitivně se rozhodl, že tohle není kořist, o niž by stál.
Josefína stála s mečem stále v pohotovosti a s úlevou sledovala, jak vlk s podrážděným vrčením mizí ve vzdáleném houští.
Josefína stála s mečem stále v pohotovosti a s úlevou sledovala, jak vlk s podrážděným vrčením mizí ve vzdáleném houští.
