1230 Dopis
Jeroným už musel být zraněn, když dopis ukrýval. Stopa krve nebyla nijak výrazná, ale pozorná Josefína po ní zanedlouho dospěla až k velkému vykotlanému pařezu, který se zdál být ideálním místem pro skrýš.
Jakmile zalovila rukou v dutině, bylo jí jasné, že uspěla. Nahmatala provlhlý, složený dopis s pečetí Ctibora z Dubovce..
Jakmile zalovila rukou v dutině, bylo jí jasné, že uspěla. Nahmatala provlhlý, složený dopis s pečetí Ctibora z Dubovce..
Josefína chvíli postála nad Jeronýmovým tělem a v tichosti se za něj pomodlila. V tuto chvíli pro něj víc udělat nemohla; sama by s jeho tělem v těžkém brnění stejně nepohnula. Bude se sem však muset vrátit s pomocí a dopřát mu důstojný pohřeb.
Nyní však musí najít dopis, o kterém Jeroným mluvil. Všude kolem leželo nepřeberné množství vyvrácených stromů i pařezů a úkol najít zde dopis se zdál téměř neproveditelný. Chvíli bezradně přecházela a pátrala očima po zemi, až si nakonec všimla krůpějí krve, které se tu a tam objevovaly v podrostu.
Nyní však musí najít dopis, o kterém Jeroným mluvil. Všude kolem leželo nepřeberné množství vyvrácených stromů i pařezů a úkol najít zde dopis se zdál téměř neproveditelný. Chvíli bezradně přecházela a pátrala očima po zemi, až si nakonec všimla krůpějí krve, které se tu a tam objevovaly v podrostu.
